Koronavirus a náhrada škody
15644
post-template-default,single,single-post,postid-15644,single-format-standard,ajax_fade,page_not_loaded,,qode-theme-ver-10.1,wpb-js-composer js-comp-ver-5.0.1,vc_responsive
 

NÁHRADA ŠKODY A KORONAVIRUS ZPŮSOBUJÍCÍ COVID-19

V současnosti je v České republice celospolečenským tématem číslo jedna koronavirus způsobující chorobu označovanou jako COVID-19. Česká republika s cílem, aby se tento koronavirus nešířil, přijala a/nebo přijme řadu opatření s různými dopady na společnost jako celek, ale i na jednotlivce.

Tyto dopady mohou být pro jednotlivce (ať již fyzické nebo právnické osoby) zdrcující.

Vláda České republiky a jednotlivá ministerstva připravily a/nebo připraví různá liberační a kompenzační opatření, která by měla tyto dopady minimalizovat. Nelze předjímat, jakého druhu navrhovaná opatření budou. Lze však očekávat, že se spíše bude jednat o opatření k překlenutí určitého období, např. k oddálení povinností, které se však nezruší.

Tato opatření tak zpravidla nebudou sanovat škody lidí či společností. Právní řád (krizový zákon) však náhradu škody v případě krizových situací upravuje výslovně. Uplatní se však pouze v případě, že si o náhradu škody jednotlivec sám včas požádá.

Jak tedy v případě požadavku na náhradu škody postupovat?

Nejprve musí být identifikován ten, kdo má na náhradu škody právo. O náhradu škody může žádat každá fyzická osoba a každá právnická osoba, které škoda vznikla. Rozhodným hlediskem tedy není státní příslušnost či společenský status (podnikatel, zaměstnanec etc.).

Dále musí žadatel identifikovat škodu, jejíž vznik a rozsah musí náležitě doložit. Zejména u dokazování ušlého zisku mohou vyvstat problémy. Je proto nutné mít vždy na zřeteli, že je to žadatel, který musí unést břemeno důkazní, tedy doložit existenci a rozsah škody.

Žadatel rovněž nesmí vznik škody zavinit. Pokud by např. žadatel porušil svoji povinnost chovat se tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě, na náhradu škody by nedosáhl.

Další skutečností je existence krizového opatření. Krizové opatření není každé opatření vydané orgánem veřejné moci v souvislosti s bojem o to, jak porazit koronavirus. Je to pouze takové, které naplňuje podmínky krizového zákona. Zpravidla je rovněž orgánem krizového řízení, jenž jej vydal, jako „krizové opatření“ označeno.

Dalším požadavkem zákona je, že škoda (i její rozsah) musí vzniknout v příčinné souvislosti s krizovým opatřením. Jinak řečeno, je-li důsledkem přijatého krizového opatření škoda, je příčinná souvislost dána. Z toho však zároveň vyplývá, že se nehradí veškerá škoda, která vznikla v souvislosti s existencí krizové situace (koronavirus a jeho pandemie), ale jen taková, která je důsledkem krizového opatření reagujícího na krizovou situaci. I zde platí, že dokládání příčinné souvislosti, které stíhá žadatele, bude zpravidla velmi složité.

Pokud všechny tyto požadavky žadatel splní, bude postaven před otázku, koho a v jaké lhůtě o náhradu škody požádá.

Lhůta k podání písemné žádosti o náhradu škody činí 6 kalendářních měsíců od doby, kdy se žadatel o vzniku škody dozvěděl. Jedná se o tzv. subjektivní lhůtu, která svůj počátek odvozuje „(…) od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu.[1]

Protože se žadatel může dozvědět o vzniku škody i po poměrně dlouhé době od okamžiku jejího vzniku, normuje zákonodárce i absolutní lhůtu, jejímž uplynutím právo na náhradu škody zaniká. Tato lhůta činí 5 let ode dne vzniku škody.

Poslední otázkou zůstává, komu by měla být žádost o náhradu škody adresována. Krizový zákon nehovoří výslovně o tom, kdo přijímá žádosti. V ust. § 36 odst. 4 krizového zákona je pouze uvedeno, že peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda.

Část odborné veřejnosti v této souvislosti uvádí, že adresátem žádosti o náhradu škody v souvislosti s krizovým opatřením, jako reakcí na koronavirus a jeho šíření, je Ministerstvo vnitra České republiky.[2]

S tímto závěrem se neztotožňuji.

Soudní judikatura sice dovodila, že v soudním řízení o nároku podle krizového zákona má být jednáno s Ministerstvem vnitra České republiky jakožto organizační složkou státu příslušnou za stát vystupovat.[3]Tento závěr byl však vysloven v souvislosti s procesním postavením v soudním řízení, tedy v souvislosti s označením nositele tvrzené povinnosti k náhradě škody.

Tím však není nikterak dotčeno, že žádosti mají být adresovány orgánu krizového řízení, který krizové opatření vydal. Soud totiž výslovně uvedl, že „Smyslem ustanovení § 36 odst. 4 je pak určení orgánu státu, jehož prostřednictvím se náhrada škody poškozenému poskytne za předpokladu splnění všech podmínek odpovědnosti státu za škodu a u nějž je třeba nárok mimosoudně (předběžně) uplatnit v zákonné prekluzivní lhůtě (§ 36 odst. 5). [pozn. autora: zvýrazněno autorem]“[4]

Autor proto považuje za adresáta žádosti o náhradu škody orgán krizového řízení, který vydal krizové opatření. Bude-li tedy např. způsobena škoda v důsledku zákazu maloobchodního prodeje ve smyslu usnesení Vlády České republiky ze dne 14.3.2020, č. 211, měla by být adresátem žádosti o náhradu škody v souvislosti s koronavirem Vláda České republiky.

Vzhledem k tomu, že lze očekávat různé právní názory na to, kdo má být adresátem žádosti o náhradu škody, je vhodné z opatrnosti doporučit zaslat předmětnou žádost nejenom orgánu krizového řízení, který vydal krizové opatření, ale i Ministerstvu vnitra České republiky.

Závěrem lze říci, že domoci se náhrady škody v souvislosti s krizovým opařením, jež vyvolal koronavirus, je možné, ale žadatel musí prokázat a doložit mnoho skutečností, které jeho pozici komplikují.

V Praze dne 17.3.2020

[1]Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.10.2009, sp.zn.25 Cdo 3798/2007.

[2]Např. dostupné na https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdo-zaplati-koronavirove-skody-sbirejte-doklady-je-to-na-statni-kase-93478 [odkazováno dne 17.3.2020], https://domaci.ihned.cz/c1-66735160-stat-musi-zavrenym-obchodum-restauracim-ci-divadlum-zaplatit-skody-tvrdi-pravnici [odkazováno dne 17.3.2020],

[3]K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17.6.2009, sp.zn. 25 Cdo 1649/2007.

[4]Ibidem.